kloub

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech klúb, from Proto-Slavic *klǫbъ.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈklou̯p]
Hyphenation: kloub

Noun

kloub m inan

joint

Declension

Declension of kloub (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	kloub	klouby
genitive	kloubu	kloubů
dative	kloubu	kloubům
accusative	kloub	klouby
vocative	kloube	klouby
locative	kloubu	kloubech
instrumental	kloubem	klouby

Related terms

kloubní m
skloubit
vykloubit

Further reading

kloub in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
kloub in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
kloub in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.