vykloubit

Czech

Etymology

From vy- +‎ kloub +‎ -it.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈvɪklou̯bɪt]

Verb

vykloubit pf

to dislocate (to dislodge a skeletal bone from its joint)
(reflexive, si) to dislocate (to dislodge a skeletal bone from its joint)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vykloubit, vykloubiti	Active adjective	vykloubivší
Verbal noun	vykloubení	Passive adjective	vykloubený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vykloubím	vykloubíme	—	vyklubme, vyklouběme
2nd person	vykloubíš	vykloubíte	vyklub, vykloubi	vyklubte, vyklouběte
3rd person	vykloubí	vykloubí	—	—

The verb vykloubit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vykloubil	vykloubili	vyklouben	vykloubeni
masculine inanimate	vykloubil	vykloubily	vyklouben	vykloubeny
feminine	vykloubila	vykloubily	vykloubena	vykloubeny
neuter	vykloubilo	vykloubila	vykloubeno	vykloubena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vykloubiv
feminine + neuter singular	—	vykloubivši
plural	—	vykloubivše

Further reading

vykloubiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
vykloubiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
vykloubit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.