opovrhovat
Czech
Etymology
(This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)
Pronunciation
- IPA(key): [ˈopovr̩ɦovat]
Conjugation
Conjugation
| Infinitive | opovrhovat, opovrhovati | Active adjective | opovrhující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | opovrhování | Passive adjective | opovrhovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | opovrhuji, opovrhuju (coll.) | opovrhujeme | — | opovrhujme |
| 2nd person | opovrhuješ | opovrhujete | opovrhuj | opovrhujte |
| 3rd person | opovrhuje | opovrhují, opovrhujou (coll.) | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive opovrhovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | opovrhoval | opovrhovali | opovrhován | opovrhováni |
| masculine inanimate | opovrhovaly | opovrhovány | ||
| feminine | opovrhovala | opovrhována | ||
| neuter | opovrhovalo | opovrhovala | opovrhováno | opovrhována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | opovrhuje | — |
| feminine + neuter singular | opovrhujíc | — |
| plural | opovrhujíce | — |
Derived terms
- opovržení n
- opovržlivý m
See also
Further reading
- opovrhovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- opovrhovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- opovrhovat in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.