strůjce

Czech

Etymology

From stroj +‎ -ce.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈstruːjt͡sɛ]

Noun

strůjce m anim (feminine strůjkyně)

  1. instigator
  2. originator
  3. architect, author
    Strůjce atentátu ― The mastermind behind the attack
    Tajná služba ho označila za hlavního strůjce atentátu. ― The intelligence has identified him as the main person behind the attack.

Declension
Declension of strůjce (masculine animate in -e)
singular plural
nominative strůjce strůjci
genitive strůjce strůjců
dative strůjcovi, strůjci strůjcům
accusative strůjce strůjce
vocative strůjce strůjci
locative strůjcovi, strůjci strůjcích
instrumental strůjcem strůjci

Further reading
  • strůjce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • strůjce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • strůjce in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.