vystřelit

Czech

Etymology

From vy- +‎ střelit.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvɪstr̝̊ɛlɪt]
  • Audio(file)

Verb

vystřelit pf

  1. shoot, fire (shoot a weapon)

Conjugation
Conjugation
Infinitive vystřelit, vystřeliti Active adjective vystřelivší
Verbal noun vystřelení Passive adjective vystřelený
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person vystřelímvystřelíme—vystřelme
2nd person vystřelíšvystřelítevystřelvystřelte
3rd person vystřelívystřelí——
The verb vystřelit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate vystřelilvystřelilivystřelenvystřeleni
masculine inanimate vystřelilyvystřeleny
feminine vystřelilavystřelena
neuter vystřelilovystřelilavystřelenovystřelena
Transgressives present past
masculine singular —vystřeliv
feminine + neuter singular —vystřelivši
plural —vystřelivše

Further reading
  • vystřeliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vystřeliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.