zmínit

Czech

Etymology

From z- +‎ mínit.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈzmiːɲɪt]

Verb

zmínit pf

to mention

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zmínit, zmíniti	Active adjective	zmínivší
Verbal noun	í	Passive adjective	zmíněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zmíním	zmíníme	—	zmiňme
2nd person	zmíníš	zmíníte	zmiň	zmiňte
3rd person	zmíní	zmíní	—	—

The verb zmínit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zmínil	zmínili	zmíněn	zmíněni
masculine inanimate	zmínil	zmínily	zmíněn	zmíněny
feminine	zmínila	zmínily	zmíněna	zmíněny
neuter	zmínilo	zmínila	zmíněno	zmíněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zmíniv
feminine + neuter singular	—	zmínivši
plural	—	zmínivše

Derived terms

zmínění n
zmíněný m
zmínka f

Further reading

zmíniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
zmíniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
zmínit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.