člověk

See also: človek

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech člověk, from Proto-Slavic *člověkъ, *čьlověkъ, *čelověkъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈt͡ʃlovjɛk]
  • audio(file)

Noun

člověk m anim (plural lidé)

  1. human
    Synonym: osoba

Declension
Declension of člověk (velar masculine animate // i-stem masculine animate (declined as feminine) irreg-stem)
singular plural
nominative člověk lidé, lidi
genitive člověka lidí
dative člověkovi, člověku lidem
accusative člověka lidi
vocative člověče lidé, lidi
locative člověkovi, člověku lidech
instrumental člověkem lidmi

Derived terms

Further reading
  • člověk in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • člověk in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • člověk in Internetová jazyková příručka

Serbo-Croatian

Noun

člověk m (Cyrillic spelling чловěк)

  1. Obsolete spelling of človjek
  2. Obsolete spelling of človek
  3. Obsolete spelling of človik
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.