šídlo

See also: sidlo, šidło, sídlo, and sidło

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech šídlo, from Proto-Slavic *šidlo; cognate with Lower Sorbian šydło, Upper Sorbian šidło, Polish szydło, Russian ши́ло (šílo), Serbo-Croatian šilo. Synchronically analyzable as šít +‎ -dlo.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈʃiːdlo]
  • Hyphenation: šíd‧lo

Noun

šídlo n

  1. awl

Declension
Declension of šídlo (hard neuter reducible)
singular plural
nominative šídlo šídla
genitive šídla šídel
dative šídlu šídlům
accusative šídlo šídla
vocative šídlo šídla
locative šídle, šídlu šídlech
instrumental šídlem šídly

Further reading
  • šídlo in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • šídlo in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • šídlo in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Etymology

From Proto-Slavic *šidlo.

Noun

šídlo n

  1. awl

Declension
Declension (pattern město)
singular dual plural
nominative šídl{{{2}}}o šídl{{{2}}}ě šídl{{{2}}}a
genitive šídl{{{2}}}a šídl{{{2}}}ú (šídl{{{2}}}ou) šídl{{{2}}}, šídel
dative šídl{{{2}}}u šídl{{{2}}}oma, šídl{{{2}}}ama, šídl{{{2}}}ma šídl{{{2}}}óm (šídl{{{2}}}uom, šídl{{{2}}}ům), šídl{{{2}}}ám
accusative šídl{{{2}}}o šídl{{{2}}}ě šídl{{{2}}}a
vocative šídl{{{2}}}o šídl{{{2}}}ě šídl{{{2}}}a
locative šídl{{{2}}}ě, šídl{{{2}}}u šídl{{{2}}}ú (šídl{{{2}}}ou) šídl{{{2}}}iech (šídl{{{2}}}ích), šídl{{{2}}}ech, šídl{{{2}}}ách
instrumental šídl{{{2}}}em šídl{{{2}}}oma, šídl{{{2}}}ama, šídl{{{2}}}ma šídl{{{2}}}y, šídl{{{2}}}ami

Descendants
  • Czech: šídlo

Further reading
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.